Vítr‚ déšť‚ sněžení
Vítr
Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Rychlost a směr větru se měří pomocí anemometru.
Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane - buď přesněji pomocí azimutu (0 až 360°), nebo v meteorologii pomocí světových stran (zpravidla s přesností na 22,5°, tj. s rozlišením na S, SSV, SV, VSV a V směr).
Vítr je odpradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka. Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod v podmínkách střední Evropy, při poslední velké vichřici v listopadu 2004 došlo k poničení velké části lesů Vysokých Tater. Vítr je jedním z hlavních činitelů působících erozi a zvětrávání hornin.
Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Rychlost a směr větru se měří pomocí anemometru.
Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane - buď přesněji pomocí azimutu (0 až 360°), nebo v meteorologii pomocí světových stran (zpravidla s přesností na 22,5°, tj. s rozlišením na S, SSV, SV, VSV a V směr).
Vítr je odpradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka. Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod v podmínkách střední Evropy, při poslední velké vichřici v listopadu 2004 došlo k poničení velké části lesů Vysokých Tater. Vítr je jedním z hlavních činitelů působících erozi a zvětrávání hornin.
Déšť
Přívalový déšť je vedle rychlého tání sněhu jednou z možných příčin bleskové povodně
Déšť je hydrometeor, který řadíme mezi kapalné vertikální srážky, tedy srážky vypadávající z oblaků. Déšť je tvořen kapkami vody o průměru větším než 0,5 mm, popřípadě i menšími. Pokud jsou vypadávající srážky menší než 0,5 mm, mluvíme o mrholení. Ojedinělé vypadávání dešťových kapek se lidově označuje jako krápání.Obsah [skrýt]
Dešťová kapka
Vodní kapky mají kulovitý tvar, který je proudícím vzduchem jen nepatrně deformován. V animovaných filmech a na dětských kresbách jsou kapky kresleny s ostrou špičkou, což je tvar odkapávající kapky. V takovémto tvaru kapka ovšem zůstane jen zlomek sekundy. Velké kapky jsou odspodu ploché nebo dokonce lehce duté.
Vodní kapky mají průměr mezi 0,5 a 7 mm. Nejčastěji ale z oblaků vypadávají kapky o velikosti 1 až 2 mm. Největší dešťové kapky na Zemi byly zaznamenány nad Brazílií a Marshallovými ostrovy v roce 2004, některé z nich dosahovaly až 10 milimetrů.
Množství dešťových srážek se měří srážkoměry a ombrografy. Získané množství vody se vyjadřuje v milimetrech, přičemž 1 milimetr značí vrstvičku vody o tloušťce 1 milimetr. Vrstvička vody o tloušťce 1 mm na 1 m² odpovídá 1 litru vody.
Déšť hraje hlavní roli v hydrologickém cyklu, ve kterém je vypařená vlhkost oceánů přenášena nad jeho jiné části a nad pevninu, kde kondenzuje a kde vznikají oblaky, z nichž vypadávají srážky v podobě deště. Tento cyklus uzavírají řeky které odvádějí dešťovou vodu zpět do moří a oceánů. Také existuje menší množství vody, které se vypařuje z pevniny a které vypadává opět nad ní nebo nad oceány.
Sníh
Ledové krystalky
(Wilson Bentley, 1902)
Sníh představuje jednu z možných forem atmosferických srážek, má podobu ledových krystalků a tvar převážně šestiramenných hvězdiček, nazývaných sněhové vločky. Děj, při kterém se sníh snáší na zem, se nazývá sněžení.
Sníh může být také vrstva sněhových srážek čili sněhová pokrývka, která leží na povrchu země, rostlinách a budovách. Sněhová pokrývka funguje jako izolace a chrání půdu a rostliny před silnými mrazy (holomrazy).
Ledové krystalky
(Wilson Bentley, 1902)
Sníh představuje jednu z možných forem atmosferických srážek, má podobu ledových krystalků a tvar převážně šestiramenných hvězdiček, nazývaných sněhové vločky. Děj, při kterém se sníh snáší na zem, se nazývá sněžení.
Sníh může být také vrstva sněhových srážek čili sněhová pokrývka, která leží na povrchu země, rostlinách a budovách. Sněhová pokrývka funguje jako izolace a chrání půdu a rostliny před silnými mrazy (holomrazy).
Větrné čerpadlo v USA Větrná elektrárna na Rovinech u Pcher, okres Kladno Srážkové pruhy
